Dr. Fell, detektiv stvořený J. D. Carrem, má ve svém nejslavnějším případu Tří rakví vskutku příhodnou a dnes již mezi znalci žánru věhlasnou přednášku o záhadě zločinů v hermeticky zavřených místnostech, kterou později doplňuje a utřiďuje kouzelník Merlini v knize od Claytona Rawsona "Smrt z cylindru". Zde je souhrnný přehled těchto metod ve formě citace z později zmíněné knihy (Odeon 1970, překlad Milan Kovář):
Fell zločiny dělí do dvou větších skupin: (A) Zločin spáchaný v hermeticky uzavřené místnosti, která je opravdu hermeticky uzavřená a z níž žádný vrah neunikl, a (B) zločin spáchaný v místnosti, která se pouze zdá hermeticky uzavřená a z níž je možné více či méně rafinovaně uniknout.
...
První skupina (A) zahrnuje takové případy, jako je:
1. Nehoda, která vypadá jako vražda.
2. Sebevražda, která vypadá jako vražda.
3. Vražda řízená na dálku, při níž oběť zahyne násilnou smrtí a zdánlivě cizíma rukama, ale ve skutečnosti jedem, plynem nebo vlastníma rukama, dohnaná k tomu vnějším nátlakem.
4. Vražda pomocí četných různých smrtících mechanismů, z nichž některé, jak už to v detektivkách bývá, jsou hezky pošetilé.
5. Vražda pomocí nějakého zvířete, obvykle hada, hmyzu nebo opice.
6. Vražda, kterou spáchá někdo mimo zamčenou místnost, ale která dělá dojem, že vrah musel být uvnitř; dýka vstřelená do okna ze vzduchovky a podobně.
7. Vražda s iluzí neboli Popletená souslednost časová. Místnost není uzavřená zámky ani závorami, ale tím, že je střežena. Vrah zabije oběť a odejde; později, až pozorovatel zaujme místo před jediným možným východem, vzbudí zdání, že oběť je ještě naživu. Když ji pak najdou sprovozenou ze světa, vypadá to neproveditelně.
8. Opak bodu 7. Vrah vyvolá zdání, že oběť je mrtvá, zatímco oběť je ještě naživu, pak vnikne do místnosti těsně před ostatními a spáchá ten zločin.
9. Je tu snad nejhezčí trik ze všech, protože je v podstatě nejjednodušší. Oběť je smrtelně zraněna někde jinde, ve skleníku nebo hudebním salónku, vlastními silami se ještě dostane do dotyčné místnosti, nejlépe do knihovny, a dokáže se bezpečně zamknout, než natáhne bačkory.
Druhá skupina (B), hermeticky uzavřená místnost, ovšem jen zdánlivě, protože vrah něco provedl s dveřmi, okénky nebo komíny nebo ji důmyslně zaopatřil posuvným panelem či tajnou chodbou. Ta poslední možnost je nápad tak vousatý, že ho přejdeme bez poznámky. Ale s dveřmi a okny se dá fixlovat:
1. Otočíme klíčem, který je uvnitř, zvenku kleštěmi nebo provázkem. Totéž platí o zátrčkách ne dveřích a západkách na oknech.
2. Vyjdeme tou stranou dveří, kde jsou panty, aniž pohneme zámkem nebo zástrčkou a panty znovu přišroubujeme.
3. Vyjmeme tabuli skla, zvenku prostrčíme ruku, zavřeme okno a sklo zvenku znovu zasadíme.
4. Provedeme nějaký akrobatický výkon, jímž překonáme zdánlivou nepřístupnost okna - držíme se zuby okapu nebo kráčíme po napjatém laně.
5. Zamkneme dveře zvenčí, a když násilím vnikneme s ostatními do místnosti při objevení mrtvoly, dáme klíč na místo nebo zavřeme zástrčku zvnitřku.
Merlini ovšem ještě Dr. Fellem zmíněné dvě skupiny doplňuje o skupinu třetí, (C). Nechme opět promluvit samotného Merliniho:
"Ještě máme jednu skupinu podfuků se zavřenou místností. Skupinu C. Skupina C uzavírá tento nástin. C'est finis! Kaput! Skupina D neexistuje, čímž se věci zjednodušují... Skupina C zahrnuje vraždy spáchané v hermeticky uzavřené místnosti, která skutečně hermeticky uzavřená je, a z níž vrah neunikne, ne protože tam není, ale protože tam zůstane ukryt -... zůstane tam ukryt - až do té doby, kdy lidé vniknou do místnosti, a opustí ji dřív, než ji prohledají!"
Bod A9 přednáška Dr. Fella vlastně ani neobsahuje, doplňuje jej Merlini. Vražda zmíněná Dr. Fenem v povídce "Jméno na okně" (autor Edmund Crispin) spadá právě do této kategorie. Jde o to, že záhada zamčeného pokoje vlastně ani žádnou záhadou zamčeného pokoje není. Vrah se totiž nedostane ani dovnitř ani ven z místnosti. Spáchá vraždu venku a oběť zemře uvnitř místnosti. Pro pochopení doporučuji si přečíst zmíněnou povídku od Edmunda Crispina (nachází se ve sbírce povídek "První tucet nejlepších světových autorů", BB Art 1996).
Pro přesnost je třeba říci, že i Dr. Fell se náznakem o bodu A9 zmiňuje a zahrnuje ho do varianty A6 (citace: oběť může být proklána čepelí tak tenkou, že si své zranění vůbec neuvědomuje, přejde do jiné místnosti a tam se zhroutí mrtva k zemi).
Všem zájemcům o danou problematiku vřele doporučuji přečíst si původní přednášku Dr. Fella z knihy Tři rakve; jde o jedinečnou záležitost hojně citovanou při zmínění o hermetických místnostech. Dr Fell zároveň uvádí i příklady detektivek, kde byla ta nebo ona metoda použita... Nebo ještě lépe: přečtěte si celé Tři rakve, nic lepšího v tomto typu detektivky nikdo nenapsal a podle mého názoru už ani nenapíše!
© Libor Zezula, 2010 / Illustrations: Ales Zezula, 2010
